Řada pacientů s hypertenzí po léta slýchala kategorické tvrzení: „při hypertenzi je trénink EMS absolutně zakázán”. Kardiologická a hypertenziologická doporučení přitom zdůrazňují, že pohyb je jedním z klíčových prvků léčby hypertenze, a ne něčím, čemu je třeba se z principu vyhýbat.
Aktualizováno: 14 září 2026
Cílem tohoto článku je uspořádat fakta: co je hypertenze, jaké jsou její hlavní příčiny, co víme z výzkumů o vlivu tréninku celého těla s využitím elektrostimulace svalů (WB-EMS) na krevní tlak a také za jakých podmínek může být EMS bezpečným a rozumným nástrojem práce s člověkem s hypertenzí.
Obsah:
Arteriální hypertenze – základy, na které je dobré pamatovat
Arteriální hypertenze je stav, kdy hodnoty krevního tlaku zůstávají trvale nad rozmezím považovaným za normální. Podle aktuálních evropských doporučení z roku 2024 se diagnóza hypertenze opírá o opakovaná měření prováděná ve standardizovaných podmínkách (měření v ordinaci, domácí, 24hodinové).
Rozlišují se dvě hlavní kategorie:
- Primární hypertenze (esenciální)– týká se drtivé většiny pacientů. Neexistuje jedna jednoznačná příčina, je výsledkem součinnosti genetických predispozic a faktorů prostředí: nadměrného příjmu sodíku, nadváhy a obezity, sedavého způsobu života, chronického stresu, poruch spánku, nevhodné stravy, kouření a nadměrné konzumace alkoholu.
- Sekundární hypertenze– je důsledkem jiného, zjistitelného zdravotního problému, např. onemocnění ledvin, některých hormonálních poruch, zúžení ledvinné tepny nebo účinku určitých léků.
V klinické praxi je velmi podstatné ještě jedno pozorování:
nejčastěji se hypertenze vyskytuje spolu s nadváhou nebo obezitou a metabolickým syndromem. Osoby s takovým zdravotním profilem zpravidla:
- mají nízkou úroveň každodenní pohybové aktivity,
- vyznačují se slabou kondicí a výkonností,
- často uvádějí bolestivé obtíže pohybového aparátu (klouby, páteř).
Je to zcela jiná situace než hypertenze u trénované, sportovně aktivní osoby s dobrou tolerancí zátěže. Tento kontext má klíčový význam pro volbu formy tréninku, včetně EMS.
Role pohybu v léčbě hypertenze
Současná doporučení jednoznačně zdůrazňují, že léčba hypertenze zahrnuje nejen farmakoterapii, ale také úpravu životního stylu. Patří sem:
- snížení tělesné hmotnosti u osob s nadváhou a obezitou,
- omezení příjmu soli a alkoholu,
- zanechání kouření,
- zlepšení kvality spánku,
- pravidelnou pohybovou aktivitu– jak aerobní zátěž (např. chůze, jízda na kole), tak odporová (silová) cvičení.
Právě nedostatek pohybu a sedavý způsob života jsou jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů rozvoje hypertenze a jejích komplikací, a ne samotný fakt, že se člověk hýbe.
Fyzická zátěž způsobuje přechodný nárůst krevního tlaku, což je fyziologická reakce. U osob s dobře kontrolovanou hypertenzí je tento nárůst přijatelný, pokud:
- intenzita zátěže je vhodně zvolená,
- zohledňuje se celkový zdravotní stav a přidružená onemocnění,
- aktivita je zaváděna postupně, pod dohledem a v souladu s lékařskými doporučeními.
Co je WB-EMS a jak působí z pohledu oběhového systému?
Elektromyostimulace svalů (EMS)je metoda, při které se na kosterní svaly přivádějí řízené elektrické impulzy o daných parametrech, které vyvolávají jejich stah.
Ve verziWB-EMS (whole-body EMS)ve speciálním obleku je řada elektrod, které umožňují současnou stimulaci většiny velkých svalových skupin. Během impulzů člověk provádí naplánované cviky (např. dřepy, výpady, pohyby paží) nebo zaujímá určené polohy.
Mezinárodní doporučení pro WB-EMS upozorňují na několik podstatných rysů této formy tréninku:
- trénink je krátký (obvykle 15–25 minut),
- zatížení kloubů může být malé, protože není nutné používat velké vnější závaží,
- stimulace je velmi účinná, takže při nesprávném použití může být pro netrénovanou osobu příliš intenzivní.
Právě potenciál vyvolat silnou svalovou odpověď při chybějící adaptaci vedl k tomu, že v mnoha zemích byly zavedeny podrobné bezpečnostní standardy WB-EMS. Objevilo se v nich mimo jiné varování týkající se neléčené arteriální hypertenze jako stavu, který vyžaduje předchozí lékařskou konzultaci.
V praxi se tato opatrnost zjednodušuje na tvrzení, že „hypertenze a EMS se vylučují“. Stojí za to ověřit, co k tomu říkají výzkumy.
Jak arteriální tlak reaguje na jedno sezení WB-EMS?
Jednou z nejdůležitějších studií v této oblasti je pilotní projekt FrEMAP (Franconian EMS and Arterial Blood Pressure Study) publikovaný v roce 2024.
Zúčastnilo se ho 25 osob ve věku 40–70 let s nadváhou, z toho 13 mělo diagnostikovanou arteriální hypertenzi (většina léčena). Účastníci absolvovali standardní sezení WB-EMS:
- 20 minut,
- stimulace impulzy s parametry používanými komerčně,
- střídavé fáze napětí a pauzy,
- jednoduché cviky bez další velké zátěže.
Sledoval se střední arteriální tlak (MAP) a tepová frekvence před sezením, během něj a po něm.
Nejdůležitější zjištění:
- mírný nárůst tlaku se objevoval už při přechodu ze sedu do stoje, ještě před zahájením stimulace – což je typická, fyziologická reakce na změnu polohy,
- během 20minutového tréninku WB-EMS zůstával střední arteriální tlak stabilní nebo se měnil jen v malém rozsahu,
- maximální naměřené hodnoty tlaku byly srovnatelné s těmi, které se pozorují u jiných středně náročných forem aktivity u osob s hypertenzí,
- nebyly prokázány významné rozdíly v reakci tlaku a tepu mezi osobami s hypertenzí a osobami s normálními hodnotami.
Autoři studie shrnuli, že u sledované populacestandardní sezení WB-EMS nezpůsobovalo nebezpečný nárůst krevního tlaku, aléčená hypertenze by v této věkové skupině neměla být považována za překážku pro použití WB-EMS.
I v dalších pracích analyzujících akutní odpověď na trénink WB-EMS u osob s nadváhou a obezitou byly pozorovány stabilní nebo jen nepatrné změny tlaku a tepu v průběhu sezení, při vhodně zvolených parametrech stimulace a jednoduchých cvicích.
EMS a hypertenze z dlouhodobého pohledu
Z pohledu osoby s hypertenzí je nejdůležitější to, zda daný druh tréninku:
- zlepšuje nebo zhoršuje hodnoty tlaku v delším období,
- působí příznivě na tělesnou hmotnost, složení těla i další složky kardiovaskulárního rizika,
- je reálně udržitelný v čase.
Ženy s obezitou a metabolickým syndromem
Ve studii Reljice a spolupracovníků (2020) bylo 29 žen s obezitou a metabolickým syndromem rozděleno do dvou skupin: dieta s kalorickým deficitem a dieta s deficitem + trénink WB-EMS (2 × 20 minut týdně).
Po 12 týdnech skupina WB-EMS dosáhla:
- větší redukci tukové tkáně,
- výrazný nárůst svalové síly,
- zlepšení souhrnného ukazatele metabolického syndromu,
- žádné významné nežádoucí účinky a dobrou snášenlivost programu.
Stojí za zdůraznění, že jde právě o tu populaci, v níž se hypertenze vyskytuje velmi často: osoby s obezitou, nízkou aktivitou, s mnoha souběžnými rizikovými faktory.
Premenopauzální ženy s nadváhou
Ve studii Willerta a spolupracovníků (2024) byly ženy s nadváhou rozděleny do tří strategií: samotná dieta, dieta + zvýšená každodenní aktivita, dieta + aktivita + WB-EMS (průměrně 1,5 sezení týdně po 20 minutách).
Po skončení intervence:
- významný pokles středního arteriálního tlaku byl pozorován pouze ve skupině s přidaným WB-EMS,
- jen v této skupině se zlepšil souhrnný ukazatel metabolického syndromu,
- docházka byla nejvyšší právě ve skupině WB-EMS.
Metaanalýzy i další studie o osobách ohrožených metabolickým syndromem potvrzují, že WB-EMS zařazený do programu úpravy životního stylu můžezlepšovat složení těla a vybrané kardiometabolické parametry, včetně středního arteriálního tlaku.
Člověk s hypertenzí v praxi studia EMS
Je vhodné jasně oddělit dva profily:
- Typický klient s hypertenzí v EMS studiu
Nejčastěji jde o osobu s nadváhou nebo obezitou, s nízkou pohybovou aktivitou, slabou kondicí a často souběžným metabolickým syndromem. Zde je klíčové:- velmi opatrné dávkování zátěže,
- výběr jednoduchých cviků s malým mechanickým zatížením,
- postupné zvyšování intenzity stimulace impulzy,
- přísný dohled a sledování celkového stavu.
- Dobře trénovaný člověk s diagnostikovanou hypertenzí
U takových pacientů bývá celková tolerance zátěže vyšší. Trénink může být intenzivnější, ale stále by měl zohledňovat:- aktuální doporučení ošetřujícího lékaře,
- hodnoty klidového tlaku,
- přítomnost nebo nepřítomnost orgánových komplikací (např. hypertrofie levé komory, ischemická choroba srdeční).
V obou případech zůstává společným jmenovatelem jedno:hypertenze musí být diagnostikovaná a léčená a EMS trénink by měl být veden plánovaně, pod dohledem kompetentního odborníka.
Bezpečnostní standardy EMS při hypertenzi
Mezinárodní konsenzus ohledně WB-EMS doporučuje, aby:
- před zahájením programu provést důkladnou zdravotní anamnézu,
- rozlišovat absolutní kontraindikace (např. neléčená, těžká hypertenze, čerstvý infarkt, nestabilní ischemická choroba srdeční) od relativních,
- vést trénink v režimu 1:1 nebo maximálně 1:2,
- začínat na mírné intenzitě stimulace a postupně ji zvyšovat,
- dokumentovat průběh tréninku i případné znepokojivé příznaky.
Při podezření na sekundární hypertenzi nebo nestabilní průběh onemocnění je nutná spolupráce s lékařem. EMS zde nenahradí diagnostiku ani kauzální léčbu.
EMS jako součást komplexní léčby, ne samostatná terapie
Je důležité zdůraznit, žeWB-EMS není samostatnou metodou léčby arteriální hypertenze. Je naopak:
- formou odporového tréninku se specifickou charakteristikou,
- nástrojem, který může pomoci zvýšit svalovou sílu a zlepšit složení těla,
- řešením zvlášť užitečným u osob s nadváhou, obezitou, bolestí kloubů a nízkou tolerancí klasického tréninku.
Nejlepších výsledků v kontextu hypertenze se dosahuje tehdy, když je EMS součástí širšího plánu:
- farmakoterapie v souladu s doporučeními,
- normalizace tělesné hmotnosti,
- změny stravovacích návyků,
- zlepšení spánku a snížení stresu,
- zvýšení každodenní aktivity (např. chůze, kolo, schody místo výtahu).
Závěry
Dnes dostupná vědecká data a aktuální doporučení vedou k jednotnému závěru:
- U osob s léčenou, stabilní arteriální hypertenzí může být profesionálně vedený trénink WB-EMS bezpečnou a opodstatněnou formou pohybové aktivity.
- Týká se to zejména pacientů s nadváhou, obezitou a metabolickým syndromem, u nichž jsou tradiční formy tréninku obtížně proveditelné nebo příliš zatěžující pro klouby.
- Neléčená, nestabilní hypertenze a čerstvé kardiovaskulární komplikace zůstávají kontraindikacík EMS tréninku a vyžadují předchozí lékařské posouzení.
O bezpečnosti nerozhoduje sama technologie, ale způsob jejího použití: kvalita vstupní kvalifikace, rozumné plánování zátěží a kompetence osob vedoucích trénink. Za takto nastavených podmínek není EMS hrozbou pro osobu s kontrolovanou hypertenzí – může se stát jedním z nástrojů, které podporují proces léčby.
Bibliografie
- Williams B, et al. 2018 Practice Guidelines for the management of arterial hypertension. Blood Press. 2018.
- 2024 ESC Guidelines for the management of elevated blood pressure and hypertension. European Society of Cardiology.
- Prejbisz A, et al. Guidelines for the management of hypertension in Poland 2024 — the position of the Polish Society of Hypertension/Polish Cardiac Society Experts. Arterial Hypertension. 2024.
- Kemmler W, et al. Effects of whole-body electromyostimulation with different impulse intensity on blood pressure changes in hyper- and normotensive overweight people. A pilot study (FrEMAP). Front Physiol. 2024;15:1349750.
- Reljic D, et al. Whole-body electromyostimulation as a training modality for obese women with metabolic syndrome – a pilot randomized controlled trial. J Physiol Pharmacol. 2020;71(1):57–67.
- Willert S, et al. Effects of Whole-Body Electromyostimulation and lifestyle modifications on the metabolic syndrome in premenopausal overweight women. A randomized controlled trial. Dtsch Z Sportmed. 2024;75:72–78.
- Bellia A, et al. Whole-body electromyostimulation plus caloric restriction in metabolic syndrome. Int J Sports Med. 2020.
- Guretzki E, et al. Effects of Whole-Body Electromyostimulation on Metabolic Syndrome: A systematic review and meta-analysis. Sensors. 2024.
- Kemmler W, et al. Position statement and updated international guideline for safe and effective whole-body electromyostimulation training. Front Physiol. 2023;14:1174103.
- Kemmler W, et al. Whole-body electromyostimulation – rationale and guideline for a safe and effective training. Dtsch Z Sportmed. 2016;67(9):218–221.
- Shojaa M, et al. Efficacy of Whole-Body Electromyostimulation (WB-EMS) on body composition and muscle strength in non-athletic adults: a systematic review and meta-analysis. Front Physiol. 2021;12:640657.
